Lex Schwarzenberg, aneb počátky reálného socialismu v Čechách
„Československá republika a její lid se rozhodla pro socialismus. Je jen logickým důsledkem tohoto rozhodnutí, že odhlasováním navrhovaného zákona se uplatňuje a provádí tento socialismus do všech důsledků …“
Tato slova nejsou výlevem komunistického funkcionáře po únoru 1948. Zazněla z úst národně socialistického poslance Aloise Neumanna v rozpravě, jež předcházela 10. července 1947 schválení zákona 143/1947 sb. O převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi českou. V této debatě vystoupila řada dalších řečníků. Kromě Neumanna, který o rok později dovedl národní socialisty do objetí s komunisty, to byla jeho stranická kolegyně Milada Horáková, jejíž osud byl diametrálně odlišný. Své si řekl i lidovecký farizej Josef Plojhar. Vlastní návrh zákona, vzešlý z řad Národní fronty v jižních Čechách, předložil Blažej Vilím, pozdější funkcionář sociální demokracie v exilu. Tuto pestrou a jistě zajímavou společnost doplňovali komunističtí bijci Bartušek a Janouš, jejichž argumentace vynikala nenávistnou hloupostí a překrucováním historických faktů.
Všichni se shodli na nutnosti znárodnit majetek schwarzenberské primogenitury, diskutovalo se pouze o tom, jakou cestou se tak mělo stát, zda se má pozemkový komplex zachovat v celku, nebo rozdělit, a co si počít s jeho výnosy. Ani slovo o tom, že je sporné přijímat zvláštní zákon na vyvlastnění majetku jednotlivce, ani slovo na obranu dr. Adolfa Schwarzenberga, který se ničím neprovinil vůči Československé republice. Zkrátka jeho majetek byl „tak velký, že nemohl zůstat v rukou jednotlivce“.
Třetí republika nebyla demokratická, krok po kroku připravovala cestu k totalitě. Znárodňování náleželo, společně s omezením soutěže politických stran, k těm nejdůležitějším. K obrovskému pohybu majetku, který jen odrážel v Evropě obecnější atmosféru toužící po nové cestě společenského vývoje, došlo na základě dekretů prezidenta Beneše, jímž se zabral majetek zrádcům, kolaborantům, Němcům a Maďarům, ale také se znárodnily velké průmyslové podniky, doly a banky. Žádné z těchto opatření však nemohlo být uplatněno proti Schwarzenbergům. Dr. Adolf Schwarzenberg se nikdy netajil svými protinacistickými názory. Na podzim roku 1939 emigroval do Itálie, o dva roky později do Spojených států. Majetek spravoval po jeho emigraci krátkou dobu bratranec Jindřich, který sám byl v roce 1944 internován v koncentračním táboře Buchenwald. Schwarzenberský majetek v roce 1940 zabralo zvláštním nařízením linecké gestapo.
Již krátce po válce se objevily snahy udělat ze Schwarzenbergů Němce a kolaboranty a vztáhnout na jejich majetek Benešovy dekrety. Využit byl sporný monemt, podle něhož se v roce 1930 při sčítání lidu přihlásil Adolf Schwarzenberg k německé národnosti. Lístek však nevyplňoval sám, udělal to za něj jeden z jeho úředníků Proti tomu však stály Schwarzenbergovy prokazatelné zásluhy, k nimž náležela podpora československé exilové vlády, osvědčená samotným Janem Masarykem.
Boj o čtyři miliardy, jak se také snahám vyvlastnit schwarzenberský majetek přezdívalo, se rozpoutal již v letech 1945 a 1946. V publicistické debatě se objevovaly historizující argumenty, jichž s úspěchem využívala už mladočeská propaganda v 19. století i prvorepublikové prosazování pozemkové reformy. Znovu zaznívala hesla o odčinění Bílé hory (připomínám, že Schwarzenbergové se zakoupili v Čechách až po třicetileté válce) a připomínky vykořisťování venkovského lidu poživačnými feudály. Také byly vzneseny úplně nesmyslné argumenty o tom, že Schwarzenbergové byli germanizátory jižních Čech. Přitom celé generace Schwarzenbergů v 19. a 20. století velmi citlivě potíraly všechny nacionální excesy mezi svými zaměstnanci. Na stranu Schwarzenbergů se stavěli především jejich zaměstnanci vážící si dobrého, až patriarchálního, zabezpečení a cítící přináležitost ke schwarzenberského rodu.
Pod tímto tlakem a v situaci, kdy mu beztak nebylo umožněno nakládat s majetkem, jednal Adolf Schwarzenberg v roce 1946 o možnosti převést formou nadace své vlastnictví v Čechách na Zemi českou. Chtěl si ponechat palác a domovní majetek v Praze, právo užívat venkovské zámky a lovit v revírech. Žádal také 1,2 milionu Kčs roční renty. To bylo pro představitele moci nepřijatelné. Vše tedy vyústilo v návrh zvláštního vyvlastňovacího zákona – Lex Schwarzenberg. A ani ten nebyl nakonec naplněn. V komunistickém bezpráví se rozplynul závazek ponechat schwarzenberský majetek v celistvosti, vyplácet bývalému majiteli přiměřený důchod, zachovat sociální výhody schwarzenberským zaměstnancům i řádně pečovat o kulturní památky.
Zdeněk Bezecný
Volební vizitka
Program TOP 09 je srozumitelný a důsledně nepopulistický. Hledá věcná a odborná řešení.K jeho základním bodům patří:Zachování parlamentní demokracie a úcta k ústavě.Důraz na vzdělanost a kulturu jako základní pilíře, na nichž stojí společnost.Posilování odpovědnosti jednotlivce za své zdraví, péči o rodinu, pracovní aktivity a zaopatření ve stáří.Důraz na rozpočtovou odpovědnost jako základ zdravého hospodářského růstu.Důvěra v individuální tvořivost podnikatelů a podpora soukromých investic.Prosazování národních zájmů v těsném partnerství u společného evropského stolu.Posilování důvěry v právní stát.Snižování nákladů a zvyšování efektivity státní správy.
Zdeněk Bezecný
Mladí protestují, protože znají historii
V jižních Čechách se poté, co ČSSD uzavřela koaliční sňatek s KSČM, rozhořela nebývale silná polemika, která dala vzniknout nezávislým občanským iniciativám odmítajícím nejdříve jmenování komunistky radní pro školství a kulturu, později účast komunistů v krajské radě obecně. Co začalo peticemi, přerostlo ve shromáždění na českobudějovickém náměstí k výročí Dne boje za svobodu a demokracii a pokračuje stávkami studentů středních škol v osmi jihočeských městech i studentů Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. V této souvislosti jsme z úst radní Vítězslavy Baborové mohli slyšet, že studenti jsou zmanipulováni svými učiteli a jsou zneužíváni k politickým účelům. Jejich projev nesouhlasu pak podle ní diskvalifikuje to, že sami minulý režim nezažili. Předseda KSČM a poslanec za jižní Čechy Vojtěch Filip také neváhal zmínit manipulaci se studenty ze strany učitele a dokonce vydával veřejné vyjádření názoru za fašizující projev. Jihočeský hejtman za ČSSD Jiří Zimola zas poukázal na to, že studenti svým protestním hlasem nerespektují výsledek demokratických voleb a že nechce polemizovat s tím, jací komunisté byli a jací jsou dnes.
Zdeněk Bezecný
Prohlášení TOP 09 k ustavení krajské vlády
Vláda ČSSD s KSČM přinese plýtvání s veřejnými prostředky S politováním přijímáme dnešní rozhodnutí krajského výboru ČSSD, který si jako koaličního partnera vybral KSČM. ČSSD tak rezignovala na možnost sestavení nekomunistické vlády, která by měla ve svých prioritách transparentní a efektivní nakládání s veřejnými prostředky.
Zdeněk Bezecný
Bojím se velké koalice
Otevřel jsem ráno noviny a nestačil jsem se divit. Vykoukl na mě půlstránkový inzerát varující před volbou TOP 09. A nebyl zaplacený ČSSD.
Zdeněk Bezecný
Předvolební trudomyslnost
Sláva, jaro už přichází. Snad slunce pomůže rozptýlit mou trudomyslnost. Její příčinnou je všudypřítomný upřený pohled Jiřího Paroubka doprovázející na billboardech sliby všeho všem a výrok téhož o povolební spolupráci sociálních demokratů s komunisty.
Zdeněk Bezecný
Pandurská
Na pandury si bylo třeba dát vždycky pozor. To věděla už Marie Terezie, která tyto nepravidelné jednotky odvážných hrdlořezů s úspěchem využívala ve své armádě. Snažila se je ale mít pořádně pod kontrolou. O tom by mohl vyprávět jejich velitel, legendární baron Trenck, který jí začal poněkud přerůstat přes hlavu. Na pandury se nevzpomínalo v dobrém ani v českých městech a vesnicích, protože příliš nerozlišovali, zda jsou na vlastním, nebo nepřátelském území. Zkrátka šlo jim hlavně o vlastní prospěch, čest či povinnost vůči státu stála poněkud stranou.
Zdeněk Bezecný
Chvála obstrukce
Tak se nám objevilo nové sprosté slovo – obstrukce. Přitom ale patří k tradiční výbavě české politické kultury, a to od samých počátků parlamentarismu.
Zdeněk Bezecný
Poděkování za levicový dáreček
Milí levičáci, jménem svých dětí Vám musím poděkovat za pěkný dárek k pololetnímu vysvědčení. Doporučím jim, aby dvě stovky, které za samé jedničky dostanou od babičky, neutratily za blbosti, ale dobře investovaly. Jednou se jim budou hodit na splácení dluhů, které jste nasekali.
Zdeněk Bezecný
Pár slov o české šlechtě v éře První republiky
Aristokracie v moderní době byla společenskou vrstvou, kde více než národ znamenal životní styl, kultivovanost, ušlechtilé zájmy, a lhostejno bylo, zda se její příslušníci setkávali ve Vídni, Svatém Mořici, Benátkách, Paříži nebo na českém venkovském sídle.
Zdeněk Bezecný
Konec jedné galerie v Českých Budějovicích
Co mají společného Curych, Rotterdam, Mnichov, Chicago a České Budějovice? Není to hospoda Masné krámy, ani náměstí do čtverce.